![](res/separator.gif) |
sergiev1a
sergiev1b
sergiev1c
sergiev1d
sergiev2a
sergiev2b
sergiev3a
sergiev3b
sergiev4a
sergiev4b
sergiev5a
sergiev5b
|
|
![](res/separator.gif) |
Asi 70 km severovýchodně od Moskvy
leží církevní centrum současného Ruska. Sergiev Posad, se také
někdy nazývá "ruským Vatikánem", neboť hlava kláštera je rovněž
patriarchou ruské pravoslavné církve. Trojickosergijevská lávra, jeden z největších skvostů ruského
pravoslaví, představuje celý komplex církevní
architektury, soubor malých i velkých chrámů a kaplí. Klášter založil kolem roku
1340 Sergijev Radoněžský, zchudlý moskevský šlechtic, který se stal poustevníkem
a později jedním ze svatých patronů Ruska. Největší slávu zažil klášter po
vítězství Vladimíra Donského nad mongolským chánem v r. 1380, kdy představený
kláštera Alexander Peresvet
společně s velkovévodou Vladimírem, začali sjednocovat Rusko. Po více než 650 let byl klášter
duchovním světlem ruské pravoslavné církve.
Koncem
17. století zde mladý Petr
I.
dvakrát našel útočiště před svými nepřáteli, a tak se odvděčil
klášteru výstavbou mnoha budov: ty zahrnují malý barokní palác patriarchů,
významný svými luxusními interiéry a královským palácem, s jeho zlacením
malovaným v designu "šachovnice". Jinými stavbami z té doby jsou ubytovny pro
mnichy, nemocnice s valbovou střechou, kaple vystavěná nad posvátnou studnou.
Interiéry chrámů jsou velmi bohatě zdobeny
ikonami a obrazy. V katedrále Nejsvětější trojice je známý obraz Andreje Rubleva.
Dnes je v areálu lávry i církevní škola,
takže na své prohlídce potkáte pravoslavné kněze zahalené do černých kuten. Zaplatíte-li
přiměřené vstupné, bude vám jeden z nich dělat klášterem průvodce. Vyplatí se
to, protože se vám otevřou i ty objekty, kam byste se sami nedostali.
Více
zde.
![](backmainpage.gif)